Magazín masér - rozhovor: Mobilní masér Pali | velvesa.cz

Mobilní Masér Pali: To, že se liším, je pro mě největší výhoda

1.6.2021Život maséraČtení do 15 minut

S Pavlem Mikšíkem je masáž nejen o relaxaci, ale také o zábavě. Ostatně, podívejte se na jeho Facebook stránku, na níž se prezentuje jako mobilní masér Pali. V rozhovoru prozradil, zda mu humor pomáhá přilákat klienty a zda je baví i během masáží.

Změnil se v čase koronakrízy nějak váš režim?

Určitě změnil. Míval jsem více objednávek daleko dopředu. Nyní až tak hojno není. Je to takové kostrbaté. Lidé se podle mě bojí více o peníze než o zdraví. A to na druhé straně chápu.

A pokud jsem správně usoudila, věnujete se jen mobilnímu masírování.

Ne, mám ještě jednu práci, proto masíruji odpoledne nebo o víkendech. Jistou chvíli jsem dělal jen masírování. Ale těžko lidi zastihnout doma dopoledne. Tak jsem si řekl, že co budu vysedávat doma. Momentálně mám vedle toho ještě jedno zaměstnání.

Můžete říct, o co jde?

Pracuji v oblasti logistiky a dopravy.

Je tedy na místě otázka, zda se dá mobilním masírováním uživit.

Záleží na tom, kdo má jaké výdaje. A já je mám dost tučné. (Smích) Takže v mém případě jsou dvě roboty akorát.

Takže jenom člověk, který má minimálně výdaje, se mobilním masírováním uživí?

Může přijít situace jako teď, když je korona. Člověk je odkázán pouze na jednu práci, no odstaví ho. A co potom? Nemyslím si, že se mobilním masírováním dá uživit natolik, aby si člověk dopřál i mimo placení šeků něco navíc. Je to velmi rizikové.

Co všechno k mobilnímu masírování potřebujete?

Pořádně svaly, hodně optimismu, empatii a kuráž. (smích) Kromě stolu mám ještě větší kabelu, chodím jako s "plnou polní". Jako mobilní masér jsem trochu omezený, protože nemohu nosit s sebou všechny věci, jen ty, co nutně potřebuji.

Já mám s sebou banky, plachty, oleje, ručníky a věci na převlečení. To už mám 10-kilovou tašku a k tomu ještě i 15-kilové lehátko. Na další fičuřinky, jako je ohřívač oleje nebo masérské pomůcky, v tomto případě je třeba zapomenout.

A ještě bych si jako mobilní masér opatřil kvalitní pevnou tašku masérské lehátko. Nemám na mysli tu, kterou dostanete ke stolu - ty vydrží tak dva týdny. Existují však tašky, které mají zpevněné švy, silné přezky a zip. Asi je vymysleli lidé, kteří reálně vědí, jak těžký je masážní stůl. (smích)

Mobilní Masér Pali: To, že se liším, je pro mě největší výhoda
Zdroj: osobní archiv P. Mikšíka

Existují už i takové masážní lehátka, která se dají poskládat. Ale přece, potřebujete na přesun nějaké speciální auto?

Ne, netřeba vám speciální přibližovadlo. Mám obyčejné osobní kombi a do toho se vše v pohodě vejde. Lehátko se dá složit, takže se do auta přesně nacpe.

Když jdete ke klientům, co od nich očekáváte?

Očekávám, že lidé mají zdravý selský rozum a před masáží se osprchují. Nepotřebuji, aby měli doma uklizeno nebo aby mi rezervovali místo k parkování, s tím se poperu já. Pak mi stačí už jen nějaký prostor, kde si rozložím lehátko, a sklenici vody, abych jim tam neuschnul. To je zhruba všechno.

A naopak, mívají klienti speciální požadavky?

Nemají. Většinou vědí, co je to mobilní masér nebo již na takové masáži byly. Ale pokud nemají zkušenost nebo něco nevědí, zeptají se. Snažím se jim potom vysvětlit, že nic nepotřebují. Přijedu, přichystám si věci a všechno další jim upřesním.

Jaké náklady si mobilní masírování vyžaduje?

Je to víceméně jen spotřební materiál, jako jsou oleje a plachty, které pravidelně dokupuji. To však zná každý masér, nejen mobilní. Kromě toho ještě výdaje na cestování - tankování, opravy a podobně. Auto je pro mě nezbytnost.

Od čeho se odvíjí cena masáže?

Každý to má jinak. Můj ceník je nastaven tak, aby měl hlavu a patu. To znamená, že když jdu masírovat na jednu adresu, cena platí za celkový čas masírování na tomto místě, přičemž vystřídat se může libovolný počet lidí. Nezáleží mi na tom, jestli dávám masáž dvě hodiny jednomu klientovi nebo se mi za ten čas po půl hodině vystřídají čtyři.

Mobilní Masér Pali: To, že se liším, je pro mě největší výhoda
Na Facebooku se masér Pali prezentuje i takovými vtipnými příspěvky.
Zdroj: Facebook.com/MobilnyMaserPali

S jakými problémy se nejčastěji potýkáte?

V Bratislavě určitě s parkováním. Když slyším adresu v některých lokalitách, zježí se mi chlupy. Už vím, co mě čeká. (smích) Ale co se týká domácností, už jsem byl leckde. Od zahradních domků, kde nebyla pomalu ani voda a slovo hygiena ztrácelo váhu, až po nemovitosti za miliony eur, kde jsem měl problém rozdýchat takový luxus. (smích)

Je o mobilní masírování zájem?

Je, ale menší, než by člověk očekával. Na to, že pracuji v hlavním městě, není toho až tak mnoho. Je pravda, že masérů a masérek je dost, ti však pracují v salonech. Mobilní masérky znám osobně dvě. O jednom mobilním masérovi vím, ale neznám se s ním. Předpokládám, že lidé stále více preferují salón namísto toho, aby přišel někdo k nim domů.

Co to podle vás způsobuje?

Zřejmě je to tím, že jsme na Slovensku. Vím, že v zahraničí se touto službou dá lépe uživit. U nás mobilních masérů velmi mnoho lidí vůbec nezná. A z těch, kteří je znají, si mnozí nepustí cizího člověka do domu.

Takže lidé mají předsudky.

Mnoho lidí je má. A hlavně, když někomu řeknu, že dělám maséra. Hned mi řeknou, že ty masíruješ ženy. Samozřejmě, že masíruji ženy. Tak jako masíruji chlapy, staré lidi, děti a mládež nebo nemocné lidi s obrnou či jinými těžkými zdravotními problémy.

Ale ano, lidé mají předsudky. Hlavně když je žena sama, chtěla by maséra, ale bojí se, kdo přijde a co to bude. Na druhé straně to však není moc logické, protože na maséra máte kontakt a můžete ho hned ohlásit na policii. Proto nevím, proč lidé takto přemýšlejí.

Kromě toho, horší to mají kolegyně, které se věnují mobilnímu masírování. Ty se zase bojí, když si je zavolá chlap sám. Když jsem se s nimi mluvil, téměř každá druhá objednávka byla, že někdo na nich něco zkoušel namísto toho, že chtěl skutečně masáž. Takže v tomto jsou ony v nevýhodě.

A pokud byste měli více specifikovat lidi, kteří mají o mobilní masírování zájem, kdo tito lidé jsou?

Drtivou většinu tvoří střední vrstva, možná trochu vyšší. Je mezi nimi mnoho párů, které mají doma malé děti. Většinou vyřídím jednoho a pak se u prcků vystřídají. Prostě nemají možnost, aby si odběhli. A dobře jim padne, když přijdu do toho blekotu. (smích) Jsou to také i postarší lidé kolem 40 až 60 let, kteří si chtějí dopřát. Mají svůj klid, nějaké penízky bokem a nechce se jim nikde chodit.

Stává se vám, že vás zavolají do firem, abyste masírovali jejich zaměstnance?

Měl jsem pár nabídek, ale vždy jsem odmítl. A za tím si stojím. Pro mě je masírování ve firmě masová záležitost. Nemáte tam masérský stůl, ale takovou tu skládací židli. Jsou to 10 - 15-minutové masáže přes oblečení. Ještě vedle někdo ťuká do počítače. To nemá s masáží absolutně nic společného.

Zdá se mi to jenom jako byznys. Mně to nic nedává a věřím, že ani těm lidem. Manažeři firem si pak možná řeknou, že dali zaměstnancům benefit. Ale to není masáž. Masáž je o klidu pro tělo i hlavu. Takové masovky za počítačem nejsou nic pro mě.

Jaké výhody vám mobilní masírování přináší?

Mobilních masérů není až tolik, jak je masážních salonů. Zdá se mi, že už skoro na každém rohu je masážní salon. Takže to, že se liším, je pro mě největší výhoda.

A druhá je, že člověk pozná lidi, získá kontakty. Velmi mnoho klientů znám roky a už jsou to víc kamarádi než klienti. Je to prostě kontaktnejší, jako když do salonu přijde někdo na půl hodiny a odejde. Když jdu někam, kde mě mezi dveřmi poolizuje pes, znám členy rodiny, domácnost, kdo co dělá, je to zcela jiné.

Kromě toho mi samozřejmě vyhovuje i flexibilita.

Vzdělávat se? Myslím tím, jestli si děláte průběžně další kurzy.

Jasné, kurzy třeba mít. V roce 2015 jsem si udělal základní kurz klasické, respektive sportovní masáže. Potom mám ještě i baňkování, ale kromě toho si momentálně žádný jiný kurz nedělám. A to z důvodu, že ode mě jako od mobilního maséra chce většina klientů klasickou masáž, případně i s baňkováním.

Další kurzy bych hledal tehdy, pokud bych například patřil ke sportovnímu týmu a věnoval bych se tejpování či zraněním. Ale v domácnostech chtějí lidé převážně jen klasickou masáž.

Na Facebooku se prezentujete svérázným způsobem. Vaše komunikace je vtipná až sarkastická. Pomáhá vám takový přístup, abyste přilákali klienty?

Myslím si, že ano. Jsem takový celé roky. Na střední škole jsem byl třídní šašek a už se to se mnou táhne. Mám rád humor, jsem otevřený, lidský a vím mluvit o věcech, o kterých jiní jen přemýšlejí.

Vím se pobavit na vlastním neštěstí a popsat ho tak barvitě, že se většina lidí láme smíchy. A také tím si s nimi vytvářím kontakt. Možná si řeknou: "Toho musím vidět, zavolám ho na masáž."

Chováte se takto i během masáží?

Když přijdu k někomu, koho neznám, jsem ten typ, co počká. Zjistím, zda se klient chce povídat nebo chce raději v tichosti vypnout. Sám témata nezačínám.

Mnoho lidí se na to stěžuje. Říkají mi, že byli někde na masáži a masér celou dobu vyprávěl, ačkoli klient chtěl vypnout. Tomu nerozumím. Sám totiž vím, že během masáže třeba ticho. Člověk tehdy vypne hlavu i tělo.

Vždy to tedy nechávám na lidech. Když vidím, že povídají, můžeme probrat cokoli. A když jsou zas ticho, také zmlknu. Nakonec, i mně tiché masáže vyhovují.

Stalo se vám, že vás někdo poznal jako mobilního maséra Palio, kterého viděl na Facebooku?

Ano, určitě. Ale všiml jsem si, že mám na stránce i mnoho lidí, kteří jsou jen diváci. V životě nebyli na masáži nebo jsme si o masáži nepsali a reagují téměř na každý příspěvek. No to je pro mě výhoda, protože takoví lidé o mně alespoň někomu řeknou.

Jaké jsou podle vás správné předpoklady dobrého mobilního maséra?

V první řadě musí být pozitivně naladěn, protože když někam přijde mrzutý, ospalý, neudělá takový dobrý dojem. Ale moje vlastnost je v podstatě moje diagnóza, a to je zmíněný humor. Přijdu veselý, lidé se začnou smát a vědí, že je dobře. Už je uvolněná atmosféra a pak to jde lépe.

Kromě toho je třeba mít fyzičku, není sranda nosit náčiní nahoru-dolů. Je mnoho domácností, které nemají výtah nebo místo k parkování. Člověk se naběhá, se stolem je to hotový crossfit.

A nebát se. Na začátku jsem míval stres. Nyní už všude vykopnu dveře jako doma. (smích)

Inspiroval Vás článek k něčemu novému, ale chybí Vám vybavení?
[blue_block_text]

Komentáře k článku 0

Buďte první, kdo přidá komentář.

Tato stránka používá cookies, aby vám přinesla co nejpříjemnější uživatelskou zkušenost. Více informací