Propriocepce, šestý smysl člověka

Propriocepce nebo polohocit nám umožňuje vnímat, kde se jednotlivé části našeho těla nacházejí v prostoru, jak se pohybují a jak jsou zatíženy. Je nezbytná pro bezproblémový pohyb, stabilitu a prevenci zranění. Co pro nás ale znamená, když propriocepce nefunguje správně?

Jak propriocepce funguje?

Propriocepce je zprostředkována speciálními nervovými zakončeními nazývanými proprioceptory, které se nacházejí ve svalech (svalové vřeténko), šlachách (Golgiho šlachové tělísko), kloubech (Ruffiniho a Paciniho tělíska) i v kůži.

Tyto receptory neustále monitorují napětí, polohu a pohyb a detailně oznamují mozku, co se právě odehrává v těle. Na základě těchto údajů mozek řídí svalovou aktivitu a posturální stabilitu, a tělo tak umí náležitě reagovat na extrémní síly z venku.

Porucha propriocepce

Propriocepční problémy mohou mít významný vliv na zdraví pohybového aparátu, což potvrzuje i několik neurofyziologických studií. Ty poukazují například na úzký vztah mezi bolestmi zad a funkcí proprioceptorů a mechanoreceptorů nacházejících se v oblasti páteře. Pacienti s chronickými bolestmi zad často vykazují deficit v některých aspektech propriocepce.

Propriocepční schopnosti člověka se mohou zhoršit z několika příčin. Mezi nejčastější patří traumatická poškození, jako například podvrtnutí nebo vykloubení, nebo i poranění předního zkříženého vazu (ACL) v koleni, které vede ke snížené reflexní aktivitě hamstringů a zhoršenému vnímání pohybu a polohy kloubu.

Stejně závažné důsledky mají i některá onemocnění, především zánětlivá nebo degenerativní postižení kloubů, jako je osteoartritida. Důležitým faktorem je i věk, s přibývajícím věkem dochází k úbytku proprioceptorů a zároveň ke snížení efektivity nervového vedení, což se projevuje oslabenou koordinací a ztrátou rovnováhy.

Mezi další rizikové faktory patří syndrom hypermobility, kdy dochází k oslabenému vnímání pohybů, zejména v kolenních kloubech, které jsou náchylnější k nestabilitě.

Propriocepci ovlivňuje také únava, obzvláště svalová únava po excentrickém silovém tréninku. Tento typ zátěže může způsobit tzv. zátěž. dočasnou propriocepční nedostatečnost, která může přetrvávat až pět dní. Tato dočasná ztráta proprioceptivní citlivosti zvyšuje riziko nesprávného pohybu, ztráty rovnováhy a úrazu.

Léčba propriocepce

V současnosti se proprioceptivní trénink stále více uplatňuje jako prostředek ke zlepšení koordinačních a dynamicko-silových schopností a jako efektivní rehabilitační metoda.

Zlepšení proprioceptivních schopností lze dosáhnout prostřednictvím vhodně zvolených pohybových aktivit. Obzvlášť účinná jsou koordinačně náročná cvičení, která vyžadují přesné řízení pohybů, a zároveň stimulují senzomotorický aparát.

Využívají se různé formy balancování, například na nestabilních podložkách nebo pomocí pomůcek, jako jsou bosu, balanční desky a měkké podložky. Do léčebného programu se také úspěšně zařazuje aplikace vibrací, které cyklicky stimulují proprioceptivní reflex a tím podporují senzoricko-motorická propojení.

Významnou roli v rehabilitaci hraje i Freemanova metodika, která se primárně zabývá léčbou funkční instability kotníků. Profesor Freeman vysvětlil, že při chronickém přetěžování vnějších laterálních vazů reagují šlachové receptory na běžné napínání opožděně, takže i kompenzační svalové reakce se dostavují se zpožděním.

V takových případech jsou uvolňovací a posilovací cviky nedostačující, a proto je třeba se zaměřit na zlepšení propriocepce. No propriocepčnímu tréninku bychom se měli věnovat nejen v rámci rehabilitace po zraněních, ale vnímat ho jako součást preventivních opatření ke zlepšení kvality života.