Lidská stránka maséra

Odborné znalosti v oblasti masérství se učí na různých školách a institucích. Můžete navštěvovat nespočet kurzů a škol, ale to, co dělá mistra mistrem, právě při masážích není jen znalost řemesla. Vědět, kam sáhnout a s jakým přítlakem je samozřejmě základ. Ale jak jednat v situaci, kdy něco přeženete a zatlačíte moc, nebo se pod vašimi doteky klient rozpláče, protože uvolněním svalové blokády se uvolní i psychika, to už se často neučí.

Komunikovat a hledat

Na svých kurzech pro začínající maséry často zdůrazňuji, že je potřeba s klientem komunikovat. Ptát se, jestli je to, co dělám, v pohodě. Místa, na kterých je masáž méně příjemná, docela často se sebou souvisejí například z pohledu Čínské medicíny. Zkrátka hledám příčinu klientova nepohodlí, jestli souvisí se svaly, nebo spíš s orgány. Snažím se nedělat závěry z jednoho dotyku a konkrétního místa, beru v potaz stav svalů, šlach, kostí, meridiánových drah a bodů reflexní terapie. Mohla bych ještě zohledňovat orgány podle SU-JOK, ale to už by konkrétně pro mě byl velký zmatek. Protože orgány podle SU-JOK a reflexní terapie jsou někdy rozdílné.

Respektovat klienta jako jedinečnou bytost

Když se vrátíme k lidské stránce maséra, je důležité ke klientům přistupovat jako k jedinečné osobnosti. Některé přístupy nás hází do jednoho pytle, přitom příčina našeho nepohodlí není vždy jednoznačná. Kdykoliv dělám klientovi něco nepříjemného za účelem rozmasírování, nebo povolení, vždy říkám: „Hlídejte si mě. Potřebuji, aby to trošku bolelo, ale ne tak, aby se to nedalo vydržet. Pohladit vás mohou doma, a kdyby to stačilo, nejste tu. Nyní potřebuji trochu přitlačit, abychom rozhýbali dané zatuhnutí.“

Když ale budu tlačit příliš, klient se mi zatne. Třeba nevědomky, ale už se mnou nespolupracuje. Jen tiše trpí a čeká, až přestanu, až povolí ta nepříjemná bolest. Proto potřebuji od klienta zpětnou vazbu a na základě ní tlačím, nebo ukončuji činnost v daném místě. Když něco přeženu do bolesti, tak se omluvím. Není to nic složitého, jde jen o zdravý respekt.

Klienti mi říkávají, jen to projeďte, já to vydržím. Nejsou tu proto, aby drželi. Říkávám jim, že to klidně mohou pustit, protože právě to, že něco dlouho (vy)drželi, je dovedlo pod mé ruce. Drží si napětí, bolest, smutek, … A ty se jim „schovají“ do svalu nebo orgánu.

Jakmile já toto napětí povolím, může se stát, že klientovi vyhrknou slzy. Najednou člověk může pustit to, co ho zablokovalo a pak je konečně klid. Stává se to velmi ojediněle, ale je důležité o tom vědět a umět na to zareagovat. Vy jako masér můžete jen říci, že je vše v pořádku, nabídnout klientovi kapesník, vyslechnout ho v jeho trápení a pokud nemáte další vzdělání například z oboru psychoterapie, tak se v jeho pocitech moc „nevrtejte“.

Je dobře, že došlo k úlevě. Skrze slzy se něco uvolnilo i z duše a to je první krůček ke změně. Často se za svoje slzy klienti omlouvají, takže je ujistěte, že se nic neděje. Že to zůstává v masérně a on ani vy už na to nemusíte myslet. Stalo se a je to pryč.

Vše zůstává v masérně

Do masérny také nepatří žádné drby a pomlouvání. Někdy to vypadá jako samozřejmost, ale mnohdy se hovor zvrtne a jste při tématu, při kterém jste být nechtěli. Klienti potom nemají jistotu, že příště to nebudou oni, kdo bude terčem komunikace v masérně.

Jeden klient mi řekl, lékař má být skoro jako farář. Měly bychom mu bez obav říci své trápení a on by se měl snažit nám pomoci. Alespoň slovem nás utěšit a snažit se hledat řešení. Ve své masérské práci to také tak cítím. Říkám práci, ale někdy to cítím jako poslání. Jakmile pracujete srdcem a láskou, je to na vašich dotycích poznat.

Každý masér má svůj rukopis. Tak jako se prvňáček učí psát a po základní škole má již „vypsanou ruku“ a poznáte jeho dopis podle jeho písma, tak i masér se učí číst svými dlaněmi tělo klienta. Na kurzech říkávám kolegům: „Když nevíte, zavřete oči. Čtěte svými dlaněmi to, co pod nimi máte.“ Když přimhouříte nebo zavřete oči a procházíte po svalech klienta rukama pomalu a důkladně, vaše citlivost se zvýší, budete precizní a vaše doteky budou klientům příjemné. I kdyby třeba bolely, tak ladnost vašich dlaní uhladí bolest, kterou najdete.

Kterákoliv práce, kterou děláte s láskou, přestává být prací a začíná být zábavou.

Eva Kupilíková, masérka a terapeutka