Superzdravé pochoutky

Nezavrhujte brokolici a špenát. Nejnovější výzkumy jim připisují výjimečné účinky.

Jíte brokolici? Děláte dobře.

Kromě toho, že zabraňuje vzniku rakovinových buněk a působí léčivě na žaludeční a dvanáctníkové vředy, stane se možná významným pomocníkem v boji proti nepříjemné žaludeční bakterii Helicobacter pylori. Obsahuje totiž látku sulforafan, působící na bakterie uvnitř buněk, které odolávají i lékem. Brokolice snižuje riziko, že dostanete rakovinu prostaty a tlustého střeva, vašemu organismu pomůže lépe se vyzbrojit proti srdečním onemocněním i šedému zákalu. Působí silně protiskleroticky a je velmi vhodná i pro diabetiky.

LEPŠÍ NEŽ POMERANČE.

Brokolice má jednu obrovskou výhodu. Zda ji jíte čerstvou, vařenou nebo zmraženou, dokáže si uchovat obsah protinádorových látek a cenné prvky - fosfor, železo, síru, hořčík, zinek. Pokud si chcete doplnit zásoby vitamínu C, vyplatí se dát jí přednost i před citrusovými plody. Má ho třikrát více než pomeranče, citrony nebo grapefruity a navíc se vstřebává do těla mnohem rychleji než vitamin C z tablet. Čím má brokolice tmavší zelenou barvu, tím více vitamínu C obsahuje. Bohatší na céčko je už jen paprika. O brokolici je známo, že patří k nejbohatším zdrojem karotenu, biotinu, vitaminu E, železa a vápníku. Dvacet osm gramů obsahuje takové množství vápníku jako sklenici mléka. Středně velká hlavička má třikrát více vlákniny než krajíc pšeničného chleba s otrubami.

Brokolici se vyhýbejte pouze pokud trpíte nedostatkem jódu nebo strumou, protože některé její látky brzdí vstřebávání jódu. Odborníci doporučují, abychom se nedali odradit její jemně nahořklou chutí a měli ji na jídelním lístku po celý rok.

ŠPENÁT NA SILNÉ SVALY.

Vzpomínáte si ještě na oblíbenou kreslenou grotesku, v níž si námořník Pepek dobýval sílu a energii špenátem? Mezi ostatních druhů listové zeleniny vyniká vysokým obsahem aminokyselin a nenasycených mastných kyselin, především kyseliny listové. Ta podporuje dělení buněk při budování, regeneraci a obnově svalové hmoty. Odtud pramení tvrzení, že špenát podporuje růst a sílu svalů. Je i skvělým zdrojem vitamínů C, B2, vápníku, sodíku a betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamin A a pomáhá například snižovat únavu očí. Chrání zároveň před nádorovými onemocněními a šedým zákalem. Špenát má i jedno neoddiskutovatelné prvenství - ze všech druhů zeleniny obsahuje nejvíce draslíku. Má lehké močopudné účinky, stimuluje pohyb střev a pomáhá tak očistit organismus. I proto ho do svého jídelníčku s oblibou zařazují sportovci, zejména kulturisté a vyznavači soutěží fitness. Prokázalo se, že síra obsažená ve špenátu čistí játra, železo a chlorofyl zase významně podporují krvetvorbu. Flavonoidy a fenolické kyseliny ve špenátu účinkují proti skleróze a zánětům.

Mnozí lidé se obávají jíst syrový špenát z obavy, že vysoká koncentrace kyseliny šťavelové zhoršuje vstřebávání vápníku. Podle gastroenterologa Igora Beňa by však závažnější poruchy v příjmu vápníku hrozily pouze při extrémní konzumaci této zeleniny. V malém množství uškodit nemůže, i kdyby jste ho jedli dvakrát týdně. Jistými rizikem je pouze pro lidi, kteří mají sklon k tvorbě ledvinových a močových kamenů, za které může kyselina šťavelová. Ta chemicky reaguje s vápníkem a produkuje nerozpustný šťavelan vápenatý, který zejména citlivým lidem způsobuje zmíněné problémy.

Špenát je velmi choulostivý na skladování a třeba ho uchovávat v chladničce při teplotě nula stupňů Celsia, zabalený v potravinářské fólii. Tak vydrží až deset dní. Mražený si uchovává více živin než čerstvý, ale zvadlý.