O tantře, dechu a duši s Lucií Jasnou Glejtekovou (I. část)

Náš Magazín se nevěnuje jen masáži, ale také různým jiným formám terapie nejen pro tělo, ale i pro duši. Dnes bychom vám rádi přestavili Luciu Jasnu Glejtekovú, která se věnuje technikám dýchání a tantrickým technikám, které pomocí doteku umí ulevit i naší psychice a udělat život lehčím a radostnějším. Jaká byla Luciina cesta k tantře, jak ji vnímá a co se děje na terapii?

Lucia, můžeš nám v krátkosti představit sebe a oblast, které se věnuješ?

Ráda používám takový pojem, že jsem nedefinovatelná. Nechávám volný průběh energii. Když pracuji v přírodě, s živly, s medicínou rapé nebo v rámci soundheelingu hrajeme na nějaké nástroje, cítím se jako šamanka. Když přijde někdo na masáž nebo na některou tantrickou terapii, tehdy jsem tantrická průvodkyně, tantrická bohyně. Když někdo přijde na dýchání, tak se cítím jako terapeut, protože pracuji s psychosomatikou, s emocemi, držím prostor.

Když dělám skupinovku, cítím se jako facilitátorka, moderátorka, organizátor. Pak jsem ještě blogger, protože si píšu sama články a marketingový specialista Mám milion poloh, sleduji energii a vnímám, kým moje bytost právě teď chce a potřebuje být.

Jak ses dostala k tantrickým technikám? Co tě motivovalo jít právě touto cestou?

Seznámení s mým bývalým partnerem Tomášem Fodorem. On už byl mnohem dál, byl pro mě vzorem, duchovním mistrem a učitelem. Při něm jsem vnímala, že se neumím uvolnit, měla jsem problém s dosahováním orgasmu s mužem, celkově s uvolněním se u mužů, protože jsem tam měla zranění z procházejících vztahů a z rodiny.

Velice jsem chtěla, aby to fungovalo, nechala jsem se vést jím a energií. Nic jsem netlačila, jen jsem se se zvědavostí a nadšením otevírala tantrickému světu i světu terapie, do kterého mi Tomáš umožnil nahlédnout. Dělala jsem mu asistentku na setkáních věnovaných holotropnímu dýchání. Nechal mě, abych objevila své dary, abych začala zapojovat svou intuici, abych zapojovala dotek... dnes je z toho krásná spolupráce.

Po boku Tomáše jsem začala pracovat s lidmi, ale stále mi to nepřinášelo tolik peněz, abych mohla platit své výdaje. Jsem Kozoroh, potřebuji mít pod nohama zemi, stabilitu a vypořádané finance. Takže vesmír šel na mě tak, vysloveně mě musel kopnout, abych odešla z korporátu. Tam jsem se trápila, měla jsem úzkosti, deprese, pocit, že mrhám svým časem a věděla jsem, že mám potenciál svůj čas využít lépe.

Ale jistoty v korporátě jsem se silou mocí držela. Pamatuji si moment, jak sedím na balkoně, měla jsem již založenou živnost, a ptám se sama sebe: Ale co budu vlastně dělat? Už jsem měla za sebou nějaké kruhy, i malé kurzy, arteterapii a tak, ale to by mi účty nezaplatilo. Tehdy přišla za mnou kamarádka a říká: „Lucia, nechtěla bys dělat tantru? Já tě to naučím.“

Prvotně tam byly zábrany. Co? Já a tantra? Neuměla jsem si to představit. Ale vesmír na mě šel přes (ne)stabilitu: Podívej se, musíš něco dělat, tak to zkus. A protože jsem měla mysl otevřenou, říkám si, tak dobře, zkusím.

Zkusila jsem a zjistila, že wow! V tomhle se opravdu cítím dobře, cítím se v tom doma a dokonce to zároveň léčí i mě! Zůstala jsem v důvěře ve vesmír, jen jsem se do toho uvolnila, úplně jsem pustila všechna očekávání i představy. Já jsem neplánovala nikdy dělat tantru, sice jsem prostřednictvím tantrických technik již tři roky léčila a doprovázela s Tomášem lidi, ale nikdy bych neřekla, že to takhle ke mně přijde. Byla to náhoda? Nebo cesta? No musela jsem opravdu důvěřovat, že se mi děje to nejlepší.

Jak bys definovala samotnou tantru? Mnozí lidé ji vnímají pouze jako erotickou techniku.

Vidím problém v tom, že slovo tantra už není pro tuto dobu vůbec aktuální. Bylo kdysi, když tantra vznikala jako nauka v Indii. Pro člověka, který nemusel nutně pracovat, měl volnost, mohl meditovat, žil v teplém prostředí, kde byla úroda 4x do roka, o nic se neobával. Měl čas na praktiky tantry. My jsme momentálně ve zcela opačné situaci. Slovo tantra už má tolik různých významů, je to už skoro neslušné slovo, nadávka. Když někdo mluví o erotické masáži, masáži s happyendem, masáži končící sexem, už je to takové, že hm, tohle může být tantra. Fakt v této době už bych upustila od slova tantra a i mnoho terapeutů již používá jiný název. Stále mluvíme o tom samém zdroji, ale kvůli tomu, že lidstvo se mění a slovo tantra se dá zneužít, mluvíme o dotykových rituálech, intimním umění nebo celostní masáži.

Pro koho je tantrická terapie vhodná?

Haha Pro všechny. Je to stejné, jako kdyby ses zeptala: „Komu bys doporučila pobyt u moře, procházku venku na sluníčku, spánek, naučit se správně dýchat?“. Sexuální energii máme všichni. Jsme z ní narození, vznikli jsme spojením dvou lidí. Pokud vynechám případy násilí, většina z nás byla počata z aktu lásky, který je spojen se sexualitou, se sexuální energií. To je vlastně život v nás, čili pokud někdo má pocit, že má zastagnovanou energii, nežije svůj život naplno, neprožívá své emoce naplno, tomu bych doporučila tantrickou terapii.

Pracuješ se skupinami i jednotlivci. Která část tě baví víc?

Jsou to dvě naprosto odlišné věci. Skupinovka je výborná, když já sama ztrácím motivaci. I já jsem člověk, stane se mi, že mám ups and downs, mám někdy špatnou náladu a potřebuji terapii Se skupinami zažiji tak úžasné věci, že jen koukám. Je to pro mě obnovení motivace, zároveň čerpání moudrosti a důvěry v to, co dělám.

Na skupinách se věci dějí samy. My s Tomášem jen stanovíme strukturu, jsme časovači hry pro dospělé. To teď vyznívá blbě, ale všichni jsou tam oblečeni Nic kromě času nekontrolujeme, aktivity probíhají samy. Lidé si prožívají svoji vlastní zkušenost a zároveň ji sdílejí s jinými lidmi. Často tam proto vznikají ty AHA a WOW momenty. Prožívání s jinými lidmi dává pocit, že ano, je to skutečné. Takže tohle je moje motivace. Ta práce je skutečná, vědomí je skutečné, duše je skutečná, když vidím, že člověk prožívá něco úžasného.

Přibliž nám, jak vypadá skupinovka, co se tam konkrétně děje?

Vždy máme s Tomášem připravené jiné téma. Má patnáct let zkušeností, žil v Osho komunitě, je žákem Johna Hawkena, já mám za sebou několik retreatů, kde jsem si zažila různé terapie. Postupujeme ve struktuře, vybereme téma, například práci s kundalini energií, vztahy nebo hranicemi. Témata jdou za sebou v nějakém pořadí, schůzky probíhají pravidelně každý druhý týden, skupinku už máme ustálenou.

Tématem intimity se budeme zabývat ke konci. Společný čas je cíleně naplánován tak, aby se účastníci postupně otevírali, sbližovali, byli více autentičtí i ve svém životě. Často se naplánované aktivity změní podle konkrétní situace ve skupině. Tomáš je studnice různých cvičení, má jich v hlavě tisíce, vybírá takové, které sedí na aktuální dění ve skupině podle toho, jaké jsou její potřeby.

Je to tedy o dotecích? O tělesném cvičení? O dechu? O vyprávění?

Všechno, co si jmenovala, je to o vyprávění i o pohybu, o dechu, o meditaci, o hlasu, o zvucích, i o doteku, ale pracujeme s oblečenými lidmi, nejde o doteky na našem těle, v tomto směru se není třeba obávat. Chodí k nám ženy i muži, většinou půl na půl, ale stalo se nám také, že byli samí muži. A zase, vybrali jsme taková cvičení, která v ten moment skupině vyhovovala.

Vraťme se ještě k individuálkám.

Ano, chtěla jsi vědět rozdíl. Při individuální terapii je to pro mě o tom zůstat v přítomnosti, v bdělosti a přinést člověku, co on potřebuje. Když jsem dostatečně namotivovaná a ve svém středu, umím pustit svou osobnost a věnovat se naplno jen tomu, co potřebuje daný člověk.

Nelze tedy vybrat, co raději dělám, jsou to dvě strany stejné mince, potřebuji jedno i druhé, dávat i přijímat.

Druhou část rozhovoru s Lucií vám brzy přineseme v Magazínu Masér.