Měkké techniky. Proč by měl masér ovládat jejich základy?

„Měkké techniky? To bude něco příjemného.“ Setkali jste se už s takovým výrokem od klienta? Asi ne jednou a dokonce i začínající maséři se nechají zmýlit názvem techniky, o které nelze tvrdit, že by byla jemná a měkká, ale uvolňují se při ní měkké tkáně jako kůže, fascie, svalstvo. Co jsou to měkké techniky a proč by se masér měl naučit alespoň jejich základy?

Práce s měkkými tkáněmi

Ztuhlá jednolitá záda, nepohyblivá kůže nalepená na svalstvo, pocit ztuhlosti, neohebnosti, omezující zmenšení rozsahu pohybu při běžných denních činnostech, citlivá místa (trigger points nebo spoušťové body), to jsou vše indikace pro použití měkkých technik.

Pracuje se u nich nasucho, bez použití masážního prostředku a jde o práci s měkkými tkáněmi, tedy s kůží, podkožím, fasciemi a svalstvem. Začíná od ošetření kůže a podkoží a po jejich uvolnění se přechází hlouběji na fascie, vaziva a svaly. Cílem je uvolnit a prokrvit ošetřovanou oblast a reflexně i celý organismus.

Od nepříjemného po příjemné

Řekněme si rovnou, že pro většinu ztuhlé populace je ošetření měkkými technikami mírně řečeno – nepříjemné. Tahání a „odlepování“ pokožky od struktur pod ní nebo tlak na spoušťové body mohou být pociťovány jako štípání, tahání nebo poměrně silná vytrvalá bolest na hraně mezi tupou a ostrou.

Úleva, prokrvení, pocit tepla a uvolnění se však dostaví hned po správně provedeném ošetření a dobrá zpráva je, že tělo má snahu si tento lepší stav zachovat a tkáně nezvyknou zatuhnout ve stejném nebo vyšším rozsahu, takže každé další ošetření je příjemnější.

Měkké techniky jsou pociťovány jako příjemné lidmi, kteří pravidelně cvičí, zejména jógu a podobná cvičení, která kombinují sílu s pružností a ohebností. Naopak jako poměrně dost bolestivé je vnímají lidé se sedavým zaměstnáním, nedostatkem pohybu, nadváhou, neohybní, s problémy s lymfou a otoky.

Práce s bolestí

Jako u jiných typů masáží a ošetření, i zde by bolest konkrétního klienta měla být pro něj snesitelná. O použití měkkých technik je třeba klienta předem informovat a na případnou bolest jej připravit. Vhodné je, aby klient bolest prodýchal hlubokými nádechy až do břicha a byl soustředěn na výsledek (následné uvolnění). Povzbuďte ho, aby se nebál ani verbálních projevů, které mu pomohou bolest při ošetření snáze zvládnout (mručení, vzdechy, aukání).

Masér může očekávat u klienta reakce jako náhlý studený pot, zadržování dechu, uhýbání bolestivým podnětům, pokud ošetřovaný není na případnou bolest nebo její intenzitu připraven. Při použití měkkých technik je třeba s klientem komunikovat a spolupracovat.

Oblasti využití

Měkké techniky se samostatně využívají při poměrně krátkých ošetřeních (max 15-20 min) při bolestech a ztuhlosti svalů a jejich úponů, při napjatých svalech, svalových spasmech a migrénách vznikajících jako reakce na fyzické nebo psychické přetížení a také na ošetření nebo uvolnění jizev po úraz a operacích, pro urychlení hojení a regenerace.

Po ošetření pozorujeme kromě úlevy od bolesti a ztuhlosti také zvětšení rozsahu pohybu, uvolněnější a zlepšenou posturu těla, prokrvení a pocit tepla v ošetřované oblasti.

Tato technika je velmi vhodná také v kombinaci s klasickou masáží. Nejprve tkáně ošetříme nasucho měkkými technikami, můžeme je před tím ještě nahřát suchým teplem, což pomůže při uvolňování tkáně a následně aplikujeme masážní prostředek a pokračujeme švédskou masáží.

Masér nebo fyzioterapeut

Fyzioterapeut provádí celkovou diagnostiku pohybových návyků klienta vzhledem k jeho zdravotním potížím a hledá způsob, jak mu kombinací ošetření, masáží a cvičení pomoci, ale od klienta očekává aktivní spolupráci (např. cvičení doma).

Při masérovi klient může zůstat pasivním příjemcem ošetření, pokud nezvládne nebo nechce změnit životní styl nebo práci. Měkké techniky jsou spíše parketou pro fyzioterapeuta, ale pokud se je masér naučí správně využívat, podstatně zlepší celkový účinek masáže.