Masér a jeho klientela

Cesta za masážní lehátko může být různá, nejčastěji je to středoškolské studium nebo kurz klasické masáže. Množství doplňkových kurzů a dokonce ani špičková technika masáže nemusí znamenat, že masér je vyhledáván klienty. Jaký je tedy vztah mezi množstvím nabízených technik, technickou kvalitou masáže a zájmem klientů? Pojďte se zamyslet s námi.

Každý masér je originál

Pracovním nástrojem maséra je jeho tělo a to máme každý jiné. Techniky, které se naučíme ve škole a na kurzech si přizpůsobujeme tak, abychom je zvládli našima rukama. I maséři mohou mít různě pevné vazy, vrozenou vyšší mobilitu kloubů, narostli jsme do různé výšky a toto vše včetně naší minulosti (sport, zranění, úrazy) má vliv na to, jak masírujeme. A to jsme ještě nezmínili psychiku, maséři jsou převážně empatičtí lidé, ale co se temperamentu týče, najdeme mezi nimi flegmatiky i velmi temperamentní lidi.

Budoucí směřování maséra je vidět už na škole nebo na základním akreditovaném kurzu. Každý člověk má jiný temperament a podle toho vypadají i masážní hmaty – někdo je provádí vláčně, pomalu a rozvážně, jiný dynamicky, rychle, sportovně. Na kurzech se účastníci masírují navzájem a hned si umí říct, pod koho ruce by si nejraději lehli.

Lze také odhadnout, jaké doplňkové kurzy si masér po absolvování základního kurzu klasické masáže vybere. Relaxačně ladění maséři sahají po jemných, uvolňujících technikách jako lávové kameny, shiatsu, bowenova technika, indická antistresová masáž hlavy, manuální lymfodrenáž nebo lomi-lomi. Sportovněji ladění maséři si vybírají nejčastěji kurz baňkování, měkké techniky, thajskou masáž, deep tissue, taping a podobné masážní techniky, které ošetřují tělo a tkáně do hloubky.

Nelze říci, že jeden přístup je lepší než druhý a je mnoho masérů, kteří jsou na pomezí a mají v nabídce vysloveně relaxační a zároveň i tvrdší masérské techniky.

Kolik masážních technik má masér umět?

Na to není jednoduchá odpověď. Někdo si vystačí s klasickou masáží a občasnou obměnou hmatů, ale většina masérů se snaží mít v nabídce několik technik. Není to jen kvůli klientům, ale také kvůli masérovi samotnému, zatěžovat ruce stále stejnými hmaty není zdravé a maséra časem stejná technika může začít nudit. Většina masérů miluje svou práci a jsou zvědaví na nové způsoby, jak svým klientům přinést více úlevy a relaxu.

Udělat si však v průběhu roku několik kurzů za sebou není úplně ideální. Dovednosti z kurzu je třeba si v praxi vyzkoušet a naučit se je tak, aby se k nim uměl člověk kdykoli vrátit. Osvědčeným postupem je proto po každém kurzu začít hned naučenou masérskou techniku používat a na nový kurz se vybrat, až když ji máme dobře ukotvenou.

Jak si vybírat doplňkové kurzy?

Jedna věc je jistá, masér nemůže s nadšením dělat techniku, která mu nesedí nebo z ní má obavy. Dobře nasměrovat umějí klienti, pokud se častěji ptají na některý druh terapie, zvažte, zda byste ji uměli zařadit do nabídky.

V úvahu je třeba vzít i konkurenci, ale jak jsme si řekli, každý masér je originál a dva maséři nedělají jednu techniku stejným způsobem. Pokud k vám lidé chodí nejen kvůli vašim šikovným rukám, ale také kvůli vaší osobnosti, rádi vyzkoušejí nový druh masáže právě u vás.

Masér, klient a zóny odstupu

Říká se, že jaké masáže děláš, takové klienty si přitahuješ. Něco na tom bude, neboť kdo dává do masáže hodně síly, budou ho chválit a doporučovat především klienti, kterým vyhovuje při masáži vyšší tlak. A kdo umí kolem masáže vytvořit tu správnou relaxační atmosféru se svíčkami, vůní, příjemnou hudbou, sladěnými barvami, úsměvem a klidem, který z maséra vyzařuje, tomu se zase pohrnou klienti, kteří si chtějí na masáži především odpočinout.

Téměř každý masér to zná: jsou klienti, kteří přijdou jen jednou. Pokud je takových jen pár, netrapte se tím, nikdy nevyhovíte všem. Stejně jako maséři i klienti jsou originální osobnosti se svojí historií, zázemím a preferencemi.

Ve společnosti jsou definovány takzvané zóny odstupu:

• veřejná vzdálenost (zhruba 4 metry, oficiální proslovy),
• společenská vzdálenost (2-4 metry, jednání, cizí lidé například na zastávce autobusu),
• osobní vzdálenost (45-120 cm, při podávání rukou, v práci, patří sem i diskrétní zóna v bance),
• intimní vzdálenost (15-45 cm, jen pro příbuzné, milované a dobře známé lidi),
• uzavřená intimní zóna (do 15 cm, většinu času je v ní člověk sám se sebou).

Masér při masáži vstupuje do intimní zóny, která je vyhrazena jen příbuzným, dětem, velmi blízkým přátelům a člověku samotnému. Proto nám často bývá nepříjemná návštěva lékaře, skoro vždy překračuje intimní vzdálenost a mnozí lékaři považují za samozřejmé, že si s naším tělem manipulují, jak uznají za vhodné.

Při masážích narážíme na to nevysvětlitelné „něco“. Proč mi jeden masér sedí a jiný ne? Mnozí známí mi vychválili maséra, ale mně u něj nebylo dobře. Proč někteří klienti preferují maséra a jiní jen masérku?

Své know-how si masér buduje po celou kariéru. Co by všechny maséry mělo spojovat, je chuť pomáhat, ulevit lidem od potíží, bolesti a stresu. Ale ani nejlepší masérská technika vás nenaučí přistupovat ke klientovi s úctou k jeho tělu a osobnosti a s pokorou a díkem, že své tělo a často i duši s důvěrou svěřuje do vaší starostlivé péče. Tuto esenci by měl mít masér v sobě už předtím, než se začne učit masírovat.