Když vás příchod jara netěší

Pro většinu lidí je příchod jara radostnou událostí, která je nabíjí energií. No někteří z nás nemají z jarního období radost. Znáte-li někoho, komu s příchodem teplejšího počasí, s prodlužujícími se dny a přibývajícími paprsky silného jarního sluníčka naopak energie ubývá, je nevrlý, spavý a vyhýbá se společenskému životu, vězte, že za tím může být vážnější problém než lenost nebo negativismus.

Jarní únava

Zažili jsme ji asi všichni, tělo jednoduše v zimě vyčerpá zásoby vitamínů, minerálů, energie a s prodlužujícími dny odmítá náhle zvýšené nároky na pohyb venku, které na něj klademe. Chce se nám spát a nemáme náladu a sílu na aktivity, které jsme přes zimu nadšeně plánovali.

Jarní únava bývá přechodný stav, který umíme řešit kvalitní stravou, úpravou spánkového cyklu a postupným vystavováním se slunečním paprskům s respektem vůči únavě vlastního těla.

Často z jarní únavy vyklouzneme nepozorovaně do letní aktivity a tělo se samo zregeneruje přirozeně se zvyšujícím se podílem čerstvého ovoce a zeleniny a dny strávenými na slunci.

Alergie

Lidé trpící alergiemi na pyl také nejsou z jara nadšeni. Ze dne na den se jim najednou špatně dýchá, teče jim z nosu, svědí jejich oči, kýchají, mají kašel nebo je svědí kůže.

K tomu se obyčejně přidává pocit únavy a vyčerpání, které zapříčiňuje onemocnění samotné, nekvalitní spánek jako jeho důsledek a často i léky, které sice projevy alergie potlačí, ale způsobí útlum.

V tomto stavu se asi z jara naprosto úplně těšit nedá. Každý alergik by ve vlastním zájmu měl mít zmapováno, co mu pomáhá a dodržovat všechna opatření, aby svůj stav nezhoršoval. Například po příchodu domů se doporučuje důkladně umýt ruce, obličej a přetřít vlhkýma rukama i vlasy, umýt i brýle a převléknout se, abyste se zbavili co největšího množství dráždivých pylových částic. Můžete využít i čističku vzduchu, ty výkonnější jsou schopny vychytat v domácnosti prach a pyl a zlepší vám kvalitu spánku.

SAD nebo sezónní afektivní porucha

Forma deprese, která může být zařazena již mezi vážnější onemocnění. Sezónní afektivní poruchu známe spíše v její podzimně-zimní podobě, ale jsou lidé, kteří jí trpí i v jarním období.

K příznakům patří úzkost, deprese, poruchy spánku, málo energie, mrzutost a podrážděnost, problémy se soustředěním a pamětí, změny v chuti k jídlu, neurčité bolesti (hlavy, zad, břicha), které se léčbou nezlepšují a nezájem o běžné aktivity a dokonce i činnosti, které člověka trpícího SAD před tím velmi bavily.

Podle lékařů se tento typ deprese může projevovat jinak u mužů než u žen. Zatímco u žen jde většinou o pocity smutku a beznaděje, projevující se plačtivostí, podrážděností nebo pasivitou, muži spíše prožívají hněv a agresivitu a často sklouznou ke zneužívání alkoholu nebo návykových látek.

Tyto změny se mimo jiné připisují i chemické nerovnováze v mozku, výkyvy v množství serotoninu a melatoninu vlivem prodlužujícího se dne mohou, podobně jako při podzimní formě SAD, ovlivňovat cirkadiánní cyklus.

Sezónní afektivní porucha se projevuje častěji při prudkých výkyvech počasí v rámci změny ročních období, ale její přesnou příčinu ještě neznáme. To, proč mozek některých lidí na změny teplot a intenzity slunečního záření reaguje nerovnováhou a narušením biologických hodin, je stále záhadou.

I když se to pro milovníky slunce zdá nelogické a neuvěřitelné, lidem s projevy jarní nebo letní SAD může pomoci chodit méně ven na slunce a snižovat si uměle teplotu doma a v práci, aby si na vyšší venkovní teploty zvykali postupně.

Člověk s jarní formou SAD může být ve stresu i z očekávání léta, které přináší vysoké teploty, dovolené, nároky na čas a tlak na společenské aktivity, které by měl absolvovat (oslavy, grilování, dovolené, prázdniny dětí, …).

Stejně jako u jiných typů deprese, i zde lékaři doporučují úpravu životního stylu, pravidelný spánek, lehkou a výživnou stravu, dobrý pitný režim a přiměřený pohyb, při kterém se vnějším aktivitám věnujeme mimo čas, kdy nejintenzivněji svítí slunce. Při náhlém nástupu veder se doporučuje přiměřené využití klimatizace.

Z psychického hlediska je třeba si uvědomit, že každý vnímá jarní a letní období jinak a není povinné si je užívat. Je vhodné stanovit si reálné cíle i co se týče sociálních aktivit a zážitků a zvážit, zda se do nich nenutíme spíše kvůli společenskému tlaku.

Pomoci může i psychoterapie a v těžších případech i farmakoterapie, pokud člověk například přestává fungovat v běžném životě nebo sklouzne až k sebevražedným myšlenkám.