Fyzioterapie v přípravě na porod: jak si pohybem pomoci k jeho snazšímu průběhu?

Když se řekne příprava na porod, většina lidí si představí dýchací techniky, předporodní kurzy nebo rady, jak zvládnout kontrakce. Méně se však mluví o tom, že porod je zároveň jednou z nejnáročnějších pohybových událostí v životě ženy. Tělo musí během několika hodin reagovat na měnící se biomechanické podmínky, umožnit sestup miminka porodními cestami a současně efektivně spolupracovat s dýcháním, svaly trupu a pánevním dnem.

Pánev potřebuje prostor, ne sílu

Z pohledu fyzioterapie není cílem natrénovat porod, ale vytvořit pro něj optimální podmínky. Klíčovou roli přitom hraje mobilita kyčlí, pohyblivost pánve, kvalita dýchání a schopnost pánevního dna nejen aktivovat se, ale také uvolnit.

Mnohé těhotné ženy se snaží připravovat posilováním. Při porodu však často není limitujícím faktorem síla, ale nedostatek prostoru. Pánev není pevná kostní schránka. Vlivem hormonálních změn se zvyšuje pohyblivost vazů a jednotlivé části pánevního kruhu získávají větší schopnost adaptace.

Jedním z nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších cviků jsou pánevní náklony v poloze na čtyřech. Žena střídavě podsazuje a vysazuje pánev, přičemž pohyb propojuje s plynulým dýcháním. Cvik podporuje mobilitu bederní páteře, snižuje napětí v oblasti křížů a pomáhá vytvářet příznivé podmínky pro optimální nastavení plodu.

Stejně vhodné jsou krouživé pohyby pánví na gymnastickém míči. Jedná se o nenáročnou aktivitu, která podporuje pohyblivost pánevních kloubů, zlepšuje vnímání vlastního těla a může pomoci snížit pocit ztuhlosti v závěru těhotenství. Do cvičební sestavy můžeme zařadit i můstek nebo kočičí hřbet.

Bederní klouby

Poloha dítěte během sestupu porodními cestami úzce souvisí s postavením pánve a kyčlí. Čím lepší pohyblivost mají bedra, tím více možností má rodící žena při volbě úlevových a porodních poloh.

Velice vhodným cvikem je hluboký dřep s oporou. Nejde o výkon ani o výdrž. Důležitý je komfortní rozsah pohybu a schopnost setrvat v poloze s uvolněným dechem. Dřep podporuje vnější rotaci kyčlí, mobilitu kotníků a současně zvětšuje prostor v dolní části pánve.

Další možností je poloha motýla v sedě, při které jsou chodidla spojena a kolena směřují do stran. Jemné pohyby kolen nahoru a dolů pomáhají uvolňovat vnitřní svaly stehen, které bývají během těhotenství často ve zvýšeném napětí.

Během těhotenství dochází vlivem rostoucího břicha ke zvýšenému prohnutí bederní páteře a zkracování bedrokyčelního svalu (m. iliopsoas). Jeho uvolnění může zmírnit bolesti v kříži a podpořit optimální postavení pánve. Proto volíme strečink ve výpadu, kdy je jedna noha postavena chodidlem na podložce v 90º úhlu v koleni, a druhá je natažená za tělem. Na závěr je ideální zrelaxovat v jógové pozici dítěte.

Relaxace pánevního dna

V povědomí veřejnosti stále přetrvává představa, že zdravé pánevní dno je především silné pánevní dno. Při porodu je ale rovněž důležitá schopnost relaxace. Nadměrně napjaté svaly pánevního dna mohou komplikovat sestup miminka a zvyšovat riziko poranění měkkých tkání. Proto by součástí přípravy neměly být pouze Kegelovy cviky a metoda Mojžíšové, ale také vědomá práce s uvolněním.

Jednoduchým způsobem je nácvik bráničního dýchání. Při nádechu se bránice pohybuje směrem dolů a pánevní dno přirozeně reaguje jemným uvolněním. Při výdechu se opět vrací do své základní pozice. Tento mechanismus vytváří přirozenou spolupráci mezi dechem a pánevním dnem, která může být během porodu velmi cenná.

Během porodu neexistuje univerzální ideální poloha ani pohyb, který by se dal označit jako jediný správný. Žena, která zná své tělo, dokáže intuitivně měnit pozice, reagovat na kontrakce a využívat pohyb jako přirozený nástroj pro zvládání bolesti. Právě zde se setkává práce fyzioterapeuta a maséra. Obě profese mohou pomoci vytvořit prostředí, ve kterém se žena necítí jako pacientka čekající na porod, ale jako aktivní účastnice procesu, na který je její tělo biologicky připraveno.